Ráno nás budí v 7:50 kopání do dveří od portýra, který nám nese snídani. Vlak má jet asi v deset, takže máme čas a to jedno vajíčko a čaj s mlékem si dostatečně dlouho vychutnáváme. Před východem z hotelu nás pozdraví makak a my cestou na nádraží nasáváme vzduch a atmosféru zdejšího města, které voní krásně po kari. Při nakupování lístků vše probíhá hladce až do okamžiku, kdy nám pán na přepážce sděluje, že vlak má asi 45 minut zpoždění. No co, to není tak moc, takže se svalíme i s batohama na lavičku a čekáme. Čekání si krátíme pozorováním rozličného ptactva a také tu na nás ze střechy občas vykoukne veverka pětipásá, kterou jsme si přejmenovali na čipmanka. Když se na ně kouknete, tak zkuste najít 5 rozdílů. Jen je hrozně rychlý a těžko se fotí. V čase náhradního odjezdu přijde obsluha nádraží a nahlásí nám další hodinu. Tím budeme muset nejspíš trochu pozměnit náš plán v Jaffna. Teplota mezitím vystoupala na 36 stupňů a nám je pěkně horko. Dojdeme tedy do místního obchůdku u nádraží pro něco k pití. Hned u vchodu nás ochotně vítá postarší pán a že si máme sednout. Říkám mu, že potřebujeme pouze koupit vodu, tak pokrčí rameny a ukáže na prodavače, kterému tedy celý požadavek musím znovu zopakovat. Pořád ještě nevím, co znamená zvláštní pohyb hlavou, kterou vždy pokyvují, jako kdyby ji měli na pružince krouživými pohyby ze strany na stranu. Ale jelikož takto pokýval a prodal mi pití, tak to je pravděpodobně gesto souhlasu. Při průzkumu okolí jsem si všiml, že na kolejích je nezvyklý ruch. Po bližším prohlédnutí mám pocit, že tu teprve skupina dělníků buď montuje, nebo demontuje koleje a začínám se obávat o další pokračování cesty. Vracíme se na nádraží a po dalších dvou hodinách čekání konečně přijíždí náš vlak. Snad jsou koleje v pořádku.
Lístky máme tentokrát do 1.třídy, kde je místa dost a je celkem podobná našemu vlaku, včetně usb připojení a televize s informacemi o tom, kde se právě nacházíme. Jelikož je zde puštěná klimatizace naplno, chodíme se ohřát do otevřených dveří v chodbě vagónu. Po necelých 2 hodinách vlak zastavuje v Jaffna a my vystupujeme a míříme nejdřív odložit zavazadla na hotel. No nejlepší léta už má tedy za sebou, ale je celkem čistý. Zahodíme batohy, bereme plavky a ručník a vyrážíme na památky. Před hotelem není žádný tuktuk a tak se musíme přesunout někam více do města. V ulici od hotelu chvilku postáváme a řešíme, zda tedy jít k nádraží, nebo směrem do centra města a v tom u nás zastaví tuktuk, který mířil zrovna domů na oběd a jako zázrakem bydlel hned vedle hotelu. Domlouváme cenu za několik památek, které jsme měli v plánu a nasedáme do tentokrát modrého tuktuku. Jako první navštěvujeme Nallur Kandaswamy kovil, což je údajně největší hinduistický chrám na Srí Lance. Bohužel není zrovna čas obřadu, tak koukáme jen z dálky a dovnitř se nedostaneme. Pokračujeme proto kolem sochy krále Sangiliyana, prince z Arasuru a posledního krále hrabství Jaffonas(1617-1619), který byl nakonec popraven Portugalci v roce 1623, až do ruin jeho paláce. Král je považováný za Tamilského mučedníka a i po 400 letech vyvolává u místních dohady. Jeho socha sice stojí na stejném místě, na kterém byla v roce 1974 postavena, ale v roce 2011 byla vyměněna za jinou, což se nelíbí Tamilským skupinám, jelikož nová socha nemá tak hrdinské rysy. Královský palác, jehož historie sahá až do roku 104 n.l., byl významně poničen při dobývání Jaffny Portugalci a nebyl již nikdy obnoven.
Odtud zamíříme na Holandskou pevnost. Cestou máme rychle dvě zastávky u věžních hodin a Jaffenské knihovny. Původní byla v roce 1981 vypálena při občanských nepokojích. Jaffenská Holandská pevnost je největší svého druhu v celé Asii. Byla postavena v roce 1680 na původní Portugalské pevnosti. Během občanské války ve 20. století byla bohužel velmi poškozena a nyní jsou zde z větší části pouze ruiny. Když dokončíme prohlídku, nasedáme opět k našemu řidiči do tuktuku a jedeme napříč celým ostrovem na pláž. Cestou zastavujeme na lehké občerstvení a také u starobylého hinduistického chrámu Maviddapuram Kanthaswamy Kovil. Popravdě nevím, jestli je důležité psát sem názvy těchto míst, protože mi to přijde spíše jako jazykolam a navíc za minutu už si stejně nikdo ten název nebude pamatovat. Budu tedy uvádět názvy jen těch důležitých a významných. Po 45 minutách uhánění s větrem ve vlasech v tuktuku dorazíme na pláž. Podle našeho řidiče je to nejlepší pláž na poloostrově. Škoda, že ji trochu neuklidí. Jinak je ale fakt hezká, písek je jemný a oceán nádherně teplý, takže se více jak hodinu cachtáme ve vlnách. Čas nám utekl strašně rychle a tak se vrací zpátky k tuktuku a upalujeme maximální rychlostí zpátky do hotelu. Fakt nevím, jaká je maximální rychlost tuktuku, ale podle mne jsme byli nejrychlejší v celé Jaffně. Zastavujeme zpátky u hotelu a náš řidič se tedy konečně dostane na oběd. No a my jdeme na večeři.
Dáváme si koffu a byriani. O několik minut později a tři litry vody Adam otře zpocené čelo a přerušovaně řekne, že příště si dá něco méně pálivého a omlouvá se mi, že si kdy stěžoval na pálivost mého jídla.
Ráno vstáváme v 5h a čeká nás přesun do starobylého města Anuradhapura.
Pozn.
Vlak 1x
Tuktuk 3x
Komentáře
Okomentovat